Chcete míň turistů? Zvedněte ceny. Funguje to líp než cedule „Přecpáno, jděte domů“

Říká se, že nejlepší věci v životě jsou zdarma. Ale pokud jste Benátky, Santorini nebo třeba Amsterdam, pak nejlepší způsob, jak si trochu odfrknout od turistů, je zvednout cenu.

A ono to opravdu funguje. Místní poplatek, klimatická daň, vstupné do města, extra přirážka pro výletníky, přespávací taxy… zkrátka ekonomika jako z učebnice: když je něčeho moc, zdraž to.

A světe, div se – turistů je rázem méně. A ti, co přijedou, jsou často kultivovanější, spokojenější… a nechají víc peněz. Win-win.

Města mají v rukou mnohem víc, než si myslí

Každé město má jednoduchý nástroj, jak regulovat turistický nápor – cenu. A konkrétně?

Turistickou daň. Poplatek za vstup. Letištní taxy. A klidně všechno dohromady – s úsměvem a QR kódem.

Klíčové je nebát se s tím pracovat chytře – třeba sezonně. Proč nechat návštěvníky cpát se do historického centra v červenci, když je to tam stejně krásně a možná i hezčí v září nebo v říjnu?

Turisti nejezdí kvůli hotelu, jezdí za zážitkem

Je dobré si připomenout jednoduchou pravdu: turisté nejezdí do měst kvůli tomu, že tam přistanou nebo přes noc spí. Jezdí kvůli Karlovu mostu. Kvůli Eiffelovce. Kvůli koupání v moři, výhledu z hor, atmosféře městských trhů nebo třeba procházce historickým centrem.

A teď se podržte – to hlavní, co chtějí zažít, je většinou úplně zdarma. Karlův most? Zdarma. Staroměstské náměstí? Zdarma. Park Güell (aspoň část)? Zdarma. A v tom je ten paradox: to, proč sem turisté jedou, tvoří někdy méně než 1 % celkové ceny zájezdu. Zbytek končí v hotelech, u aerolinek a na bookingových platformách.

A podnikatelé turistu „nevlastní“. Město ale taky nesmí jednat jednostranně. Musí to být kompromis. Město musí vědět, že se mu investice do turismu vrátí – v pracovních místech, v daňových příjmech, ve fungujících kavárnách a hotelech. Podnikatelé potřebují jistotu, že část těchto daní se vrací zpět – do ulice, ve které mají provozovnu, do propagace města, do oprav památek.

A rezidenti? Ti chtějí cítit, že jim turismus neznepříjemňuje život, ale zlepšuje ho. Že díky turismu funguje divadlo, restaurace, městská doprava. Že jsou ulice čisté a památky opravené. Pak je cestovní ruch opravdu přínos – pro město, pro byznys i pro kvalitu života.

Benátky: Laboratoř turismu i zoufalství

V Benátkách už dávno nejde o romantiku na gondole, ale spíš o navigaci v davu selfíček. Město přitom hostí 30 milionů turistů ročně – a jen zlomek z nich tu přespí. Takže město zvedlo prst a zavedlo vstupné: 5 € za jednodenní návštěvu, 10 €, pokud se rozhodnete na poslední chvíli. A pokud nezaplatíte? Pokuta až 300 €. Ale pozor daň platí pouze od 18. dubna do 27. července a pár dalších prázdninových víkendů. Mimo sezonu se nic neplatí.

Benátky tím říkají: Děkujeme za návštěvu, ale trochu s rozmyslem, prosím. A nejsou samy.

Řecko, Španělsko, Portugalsko: Léto už není pro každého

• Řecko zavedlo klimatickou daň a sezonní ceny. V luxusním hotelu v srpnu? Připravte si desetieurovku na každou noc.
• Španělsko má regionální poplatky – v Barceloně platíte hned dvě daně, jen za to, že tam jste.
• Portugalsko si jede ve vlastním rytmu – každé město si tvoří pravidla samo. Lisabon za 2 €, Azory nově také.

A to vůbec nemluvíme o Amsterdamu, který si řekl, že bude nejdražší – 12,5 % z ceny ubytování. Krásné město, ale levné to není.

A teď to hlavní: Kam ty peníze jdou?

Ideálně zpět do města. Na opravu památek. Na čisté ulice. Na veřejnou dopravu, co zvládne i turistický nápor. A když se to povede, ocení to i ti, kteří tam žijí celý rok – a nejen těch deset dní, co si Ital z Milána přijede udělat selfie s Karlovým mostem.

Pro podnikatele je to taky dobrá zpráva: místo šíleného července a srpna, kdy nikdo nestíhá, a mrtvého zbytku roku, můžou mít sezonu rozloženou. A klidně i víc kvalitních hostů než kvantity.

Závěr pro starosty a marketéry měst

Turismus není nutné zakazovat, omezovat ani démonizovat. Jen ho prostě trochu nacenit. Stejně jako u vstupu na diskotéku – když je zadarmo, přijdou všichni. Když je to za symbolických 10 €, vyfiltrujete ty, kteří si přišli jen udělat fotku.

A bonus? Vydělané peníze může město investovat zpátky. Vítězí všichni: návštěvníci, obyvatelé i městský rozpočet.

Co myslíte? Je budoucnost cestování v tom, že si každý turista sáhne trochu hlouběji do kapsy?

Napište mi, jak to vnímáte vy – z pohledu cestovatele, podnikatele nebo někoho, kdo bydlí v centru turisticky oblíbeného města.

Jan Herget, janherget@hotmail.com